Jsme malá rodinná farmička nacházející se na rozhraní středočeského a ústeckého kraje. Najdete nás ve vesničce Heřmanov u Kolešovic. Do zahrady jsem se zde zamilovala doslova okamžitě, dýchne na vás čistá a nezkažená příroda. Neskutečné množství všech možných broučků, slepýšů a v neposlední řadě žab, klešťanek a vážek, kteří se uhnízdili v našem přírodním jezírku.
A jak vše vzniklo?
…láskou k přírodě, k mým dětem a k mému tělu. Je pro mě důležité, a vždy bylo, kvalitní jídlo. Ráda vařím a experimentuji v kuchyni i v zahradě. Vše mi začalo dávat smysl, až když jsem si uvědomila, že život a vše v něm je cyklus, neustále se opakující.
Každý začátek roku mám radost, když mohu pozorovat, jak semínka klíčí. Jak se probouzejí a hladově se natahují za každým slunečním paprskem. Každý nový lístek je úžasný. Rostlinka roste a sílí a já každý večer, když uspávám děti, ležím a přemýšlím, co kam zasadím.
S každým jarem vyhlížím kopřivy, podběl, břízu, smrkové výhonky, pampelišky i sedmikrásky a vlastně všechny jedlé bylinky, které každý rok sbírám k jídlu či k sušení, na různé výrobky jako koncentráty, bylinné soli, čaje, kapary a spoustu dalších.
Čím víc sluníčko sílí, nadšeně očekávám půlku května, kdy už budu moct vše dát na záhony.
A jelikož se sluníčko s ničím nepáře a my také ne, máme zeleniny i ovoce někdy opravdu nad hlavu a je potřeba ji zavařit a uschovat na zimu. A v tu chvíli přišel nápad, zavařeniny a ostatní výrobky, které dělám odjakživa s láskou a poctivostí, nabídnout do světa i vám.
A pomalu, jak sluníčka ubývá a zavařenin ve špajzu přibývá, dny se krátí, je čas sbírat semínka na další rok, ať je zase spousty zeleniny, krásných květin pro potěchu oka i hmyzíků.
Pomalu se člověk zachumlává, nastává ten krásný předvánoční čas, který je potřeba si v klidu vychutnat, uvařit čaj ze zahrádky. Nestrhnout se tím strašným honem, užívat den za dnem a odpočívat stejně jako příroda, která nabírá síly. A konečně nastávají Vánoce, ten čas, kdy já absolutně vypínám a jen se nechám unášet až do Nového roku.
Přijde leden a s ním klíčení paprik natahujících se hladově za každým slunečním paprskem…
A ptáte se, proč Šťastná zahrádka? Protože každý kus přírody, kam se nesype zbytečná chemie, všichni se chovají s respektem a úctou k sobě samým, svému okolí a všemu živému je prostě Šťastný. A neposlední dík patří mému manželovi za podporu a pomoc.
Iva Šťastná
